Náhrada surovin #2

Pokračování článku, který jsem psal už nějaký ten čas zpátky a důvodem je, že spousta ingrediencí se musí v rámci paleo nahrazovat a část se může nahradit, protože to třeba je lepší, zajímavé anebo máte prostě touho vyzkoušet něco co Vám po přechodu na paleo chybí. Já obecně nejsem zastáncem nápodoby ne-paleo jídla a ingrediencí za každou cenu. Ostatně jako třeba přechod na paleo s tím, že budete jíst stejné množství ořechové mouky jako jste jedli mouky předtím a budete jíst jen trochu zdravější verze předchozího jídla, mi přijde prostě kontraproduktivní a místy až zvrhlý. Chápu, že občas to někomu chybí (mě ostatně se velmi nepravidelně zasteskne po něčem), ale cílem zde je navyknout si na novou potravu, ne jen nahradit něčím podobným.

Sójové omáčky

Sójová omáčka – jak jistě víte, většina dostupné sóji je geneticky modifikovaná (oficiálně se tvrdí, že to je zhruba asi 65%, avšak do statistik nepatřila například Argentina, která neoficiálně produkuje asi 98% geneticky modifikované plodiny, a která je třetím z největších producentů), nemluvě ani o tom, co je s ní spojeno v produkci Monsanta (Roundup herbicid) – jakým způsobem se nyní pěstuje, jak a co v sobě uchovává a že se tím krmí většina dobytka. Co však je důvodem proč je sója vyloučena z paleo stravy, obsahuje lecitin (dokážou zamíchat s Vašimi pocity hladu a energie, kvůli vlivu na leptin), inhibitory (ostatně jako všechny luštěniny), rostlinný estrogen – isoflavon (který pak má vliv na množství hormonů a tedy pak jejich projevy v organismu), známé a prokleté fytáty, goitrogeny (látky, které omezí vstřebávání jódu a tedy funkci štítné žlázy, která může vést až ke vzniku strumy nebo-li vole) a ve výsledku v severní Americe a Evropě je velmi častá alergie či intolerance na sóju jako takovou. Ale abychom se dostali zpět k něčemu pozitivnímu, existují náhrady, které jsou téměř paleo a které jsou téměř dokonalé.

  • Coconut aminos – tuším, že v Česku se stále neprodávají, ale dají se například doslat přes Amazon či jiné dosílatele zboží. Jedná se o kokosové aminokyseliny, sebraný nektar kokosových květů a dále pak fermentován. Měl by obsahovat velké množství vitamínů, minerálů a také mořskou sůl sušenou na slunci. Chuťově se asi nejvíc podobá, avšak je to relativně drahá záležitost pokud byste to chtěli dávat do každého jídla (což ani kvůli množství soli moc nedoporučuju – případně pak už nedosolovat).
  • Tamari omáčka – vzniká jako vedlejší produkt při výrobě misa. Chuť je silnější avšak velmi podobná sójové omáčce, výhodou je, že sója je non-GMO, avšak miso by se mělo dělat ještě z ječmene, tedy část bude obsažena i zde. Obvyklé lahvičky neobsahují dále kromě fermentované sóji, nějaké to sladidlo, často se používá saké (což je opět zase nevítaná ačkoliv fermentovaná rýže, mimojiné), avšak dají se najít i produkty výrazně čistší (voda, sůl, fermentovaná non-GMO sója) – kde však chuťová odchylka je nejvýraznější.
  • Sójové omáčky – obecně se dají sehnat kvalitní s lepším obsahem (bez GMO sóji, bez lepku tedy ječmene či pšenice, se sníženým obsahem soli) avšak bývá to těžké zjistit a najít si v té většinové produkci oblíbenou a kvalitní značku (v Česku se mi toto zatím moc nedaří, avšak pokud máte tip třeba na asijských tržnicích či nějaká dosílka, budu rád!) – nepřijatelná je například japonská Shoyu, která nutně musí obsahovat i pšenici
  • No a nápodoba, kterou si můžete udělat téměř kdykoliv – falešná sójová omáčka – 1 pol lžíce tmavého balsamica, 1 pol lžíce sezamového oleje, 2 pol lžíce rybí omáčky
  • No a co se týče všech náhrad sójové omáčky, kromě aminos a falešných náhrad, všude půjde o fermentovanou sóju. Nechci nijak říkat, že se ztratí všechny anti-nutrienty a že sója pak bude ok, ale je to o hodně lepší způsob než ji jíst syrovou či mírně vařenou.

škrob

Škrob – občas recept vyžaduje škrob, většinou třeba různé pečení či asijská kuchyně, nebo jen jako zahuštění do omáček. Ten však jako takový není až tak velký problém, škroby do sebe dostáváme a protože paleo není striktně jen o omezení příjmu sacharidů, ale také o kvalitě stravy, občas nějaké ty škroby mít je dobré. (Například avokádo je na ně hodně bohaté) Podstatné je si však uvědomit, zda v receptu daný škrob má smysl vůbec používat. Například jeden z důvodů proč použít škrob, by mohlo být zahuštění omáčky – způsobů jak to udělat je hned více, zvláště když jíška je úplně vyřazena. První příklad je zahustit vyvařením, tedy vypařením přebytečné vody až do fáze, kdy má omáčka hustotu, kterou bych si přál. Dále pak můžu přimíchat ořechové či kokosové mouky, opravdu v malém množství, aby neovlivnily chuť, avšak zahustí velmi rychle (kokos rychleji) anebo chia semínka (nejlépe podrcená). Pokud však nutně potřebujete použít nějaký ten škrob, volte tedy ty, které nejsou odvozené od obilovin, ale od různých hlízovitých plodin.

  • Arrowroot – vyrábí se z maranty třtinové, vypadá jako bílý prášek nebo hrudky a je bez chuti. Poměr použití je asi oproti původnímu škrobu poloviční. Díky silnému želírovacímu efektu se dá použít na výrobu želé a měl by se před použitím rozmíchat v malém množství vody (aby netvořil hrudky a abychom nepřehnali množství).
  • Tapioca – obvykle malé bílé kuličky nebo prášek, výrobek z kořene manioku. Dávkování asi zhruba stejné jako u ostatních náhradních škrobů.
  • Kuzu – škrob z kořené japonského vinného keře. Dávkování asi zhruba stejné jako u ostatních náhradních škrobů.
  • Když už budete tedy muset použít škroby, myslete na to, že to jsou další sacharidy do Vaší denní spotřeby a pokud se rozhodnete je zvolit a nejíte je často, volte tedy spíš ty hlízovité.

jedlá soda

Kypřící prášek – při pečení či na palačinky používám téměř neustále, zvláště tam kde potřebujete, aby těsto nabralo na hmotě. Avšak tradiční prášek do pečiva nebo-li kypřící prášek obsahuje škrob, kromě samotné jedlé sody a obvykle i další sůl. Pokud ho tedy plánujete použít existují některé snadné náhrady a pak je jen podstatné odlišit, zda budou kvasnice na škodu (chuť lze poznat).

  • Jedlá soda – čistý hydrogenuhličitan sodný, tedy ta sůl, kterou potřebujete na kynutí. Dá se normálně sehnat, množství používám úplně stejné, jedná se o bílý prášek či malé hrudky, které nejsou na škodu, jen prostě ukazují na mírnou vlhkost prostředí ve kterém soda byla a to, že neobsahují protihrudkující směsi. Cena srovnatelná, kolikrát i nižší než běžný prášek do pečiva.
  • Droždí (kvasnice) – lisované kvasinky Saccharomyces cerevisiae. V jedné kostce je asi tak 10 miliard těchto kvasinek a ty pak přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý, což je způsob jak to kyne a proč i zůstane výrazná chuť přítomna. Jako jediný dokáže fungovat v těstě i bez přítomnosti vody, protože to jeho fungování nevyžaduje.
  • Vinný kámen – vzniká při výrobě vína jako zákal v sudech, není na škodu avšak kazí estetický efekt. Bohužel jsem zatím nenarazil na alternativu, která by neobsahovala nějaký neutrální škrob, množství, které jsem používal bylo o trochu větší (max 10%) než běžné jedlé sody.
Reklamy

4 thoughts on “Náhrada surovin #2

  1. Dobrý den,

    mohu si dovolit dotaz či Váš názor používání Tapioky je dle Vašeho názoru slučitelné s programem Whole 30 či nikoliv?

    Děkuji předem za odpověď.

    Noemi Kovářová

Zde můžete nechat svůj komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s