Vždy připraven/a !

Jak již název napovídá, bude se jednat o příspěvek nějak spojený s přípravami a usnadněním pobytu v kuchyni při přípravě pokrmů. Určitě znáte situace, kdy prostě nemáte čas vařit, či potřebujete rychle něco připravit, ale nic není nachystané, stěží je nakoupeno … A tak bych nabídl pár snadných rad, které možná oceníte, většinou je určitě znáte, přece jen nejste prvním dnem v kuchyni. Někteří jste třeba na tom jako my, že lednice neoplývá zase až tak moc prostorem a člověk nechce neustále chodit nakupovat či dlouho-dlouze vyvařovat, proč si to tedy neusnadnit?

Plánování

1) Plánování jest základem úspěchu – myslím si, že každý bude souhlasit. Když vím, že celý týden nebudu doma, tak si určitě nenaplním lednici k prasknutí. Podstatné je pro mě tedy, srovnat si, kdy budu mít čas vařit či chystat jídla, kolik času tomu budu moct obětovat a podle toho se pak dokážu rozhodnout, co vlastně budu chystat a jak si můžu usnadnit život a práci. Nikdo mi pak nebude bránit si v časech, kdy vím, že v kuchyni mám volnou ruku si předpřipravit jídla, která následně zamrazím pro pozdější rychlé použití. Či nakoupit jednoduché suroviny s relativně dlouhou dobou trvanlivosti, připravené pro každý případ. Plánování nám také pomůže s tím, abychom věděli co vlastně máme nakoupit, dokoupit či si vyrobit, abychom mohli fungovat tak jak potřebujeme. Samozřejmě, že ti šťastnější z nás si můžou jen tak naběhnout do kuchyně přecpané surovinami a jen tak si dle chuti experimentovat a vytvářet různé věci hodiny a hodiny. Pro ostatní tedy bych doporučil, o víkendu si sednout, zamyslet se, co bych tak chtěl jíst, projít si suroviny a udělat nákup. Rozplánované to nemusíte mít krok za krokem, přece jen jsem jeden z lidí, kteří mají problémy slovo plán vyslovit. Podstatné je, abyste zabránili zbytečnému plýtvání Vašeho času, surovin a prostoru v lednici a spíži. Pár minut uvažování prý ještě nikoho nezabilo a například se časem naučíte využívat všechny možné části všech surovin na různá jídla. (Odkrojky ze zeleniny a kosti s kousky masa do vývaru atd. – šetří to finance, pokud se naučíte místo mražených/chlazených prsou kupovat celá kuřata, rozkrájet a využít celá (paštika, roláda, vývar, steaky atp.))

2) Plná lednice a mražák další krok správným směrem – určitě mít vždy něco nachystáno, protože spousta jídel se dá připravit za pár minut, vcelku jednoduchá příprava nám pak může za deset či dvacet minut připravit jednoduchý avšak hodnotný pokrm, který nám může potenciálně zabránit mlsání na něčem co nemusí být až tak vhodné. Nevýhodou však může být, pokud jsme selhali v prvním kroku (plánování), či nastane něco nečekaného (selže lednice), dostaneme chuť na něco jiného, můžeme bojovat s minimální trvanlivostí. Vhodné je téměř (!!) u všech pokrmů využívat co nejčerstvější suroviny což následně koliduje s nemožností každý den nakupovat. Nejsem fanouškem mražení pokrmů, ale u některých jídel či surovin to má své výhody. Viz níže.

Naše tradiční plná lednice

Maso a uzeniny snad ví každý jak skladovat a co případně udělat s tím, aby mohly být následně použity. Mražení je prakticky až poslední krok, maso velmi ztrácí ať už ze struktury či chuti a živin. Jednoduché a rychlé tipy – vše držet zakryté (ať už vakuovat, dávat do krabiček či sáčků), v temnu a chladnu a spotřebovávat velmi záhy, protože masné produkty bez konzervantů moc dlouho nevydrží. Konzervovat solí, olejem či sušit samozřejmě pomůže, ale ne pro všechny druhy následných příprav

Plná lednice masa

Čerstvá zelenina nejen na saláty, je určitě jednou z nejvíc prostoru zabírajících surovin a proto se určitě oplatí si ji nakrájet. Nejen, že to ušetří dosti času, ale také místa v lednici. Například papriky. Tolik vzduchu uprostřed zabírá tolik cenného prostoru, že by se tam i pár steaků vlezlo. Omytá a osušená zelenina v lednici lahodí oku a způsobuje Pavlovův reflex. Oškrábané mrkve, kedlubny nevydrží až tak dlouho čerstvé, avšak poté je ta minutka, dvě ušetřena, když jí je potřeba a také se může hodit jako skvělá náhodná svačinka. Cuketa naškrábaná julienne škrabkou na nudle, připravená jako náhrada špaget je další alternativa, která může pomoct k rychlému jídlu. Jednoduchá matematika – pokud nám jde o šetření času a místa, určitě se předpřipravit suroviny na recepty, které plánujeme dělat či jen do určitého univerzálního tvaru, OPLATÍ ve chvíli, kdy máme čas nakrájet všeho více a ušetříme čas do budoucna i za mytí nádobí a nástrojů použitých. Potenciální nevýhodou se pak stává kratší doba, kdy se musí zelenina využít a v některých případech i možná ztráta cenných látek z slupek/obalů.

Mražená zelenina má své výhody v tom, že nezabírá prostor v lednici, rychle se dá připravit a hlavně, pokud není kupovaná (většina mražených sáčků obsahuje koření, cukry, E-čka, kombinace, které nám nechutnají či suroviny, které nemůžeme jíst a také neméně podstatné, ani nevíme co to bylo za kvalitu a odkud), tak dostaneme přesně co jsme si tam zabalili a zmrazili. Moje velice oblíbená kombinace je květák, brokolice, mrkev a případně i jarní cibulka. Nespornou výhodou je to, že neupravujeme tepelně, takže se ztrácí opravdu jen minimum živin, téměř žádné. A co takhle třeba i houby?

Mražená zelenina

Nakládaná zelenina a houby podle typu konzervantu (kyselina octová, sůl – chlorid sodný ± jód, olej, med, atd.) můžou vydržet déle avšak je důležité si stejně nemyslet, že to vydrží roky a mimo lednici. Recept na nakládanou ředkev jsem zde již dával a vydrží vcelku slušně dlouho (alespoň dva týdny) a příprava není vůbec složitá. Pokud se surovina ještě navíc zavaří, vydrží samozřejmě o to déle a klidně i ve vyšších teplotách. Přesto však doporučuji nastudovat způsoby a metody přírodní konzervace než se do toho pustíte, ono kolikrát i jen kombinace potravin může velmi výrazně pomoci a prodloužit trvanlivost o (tý)dny.

Vývar

Vývar, v lednici nevydrží až tak dlouho, já ho nechávám opravdu maximálně týden a při takové spotřebě obvykle dělám v průměru jeden litr středně silného či slabšího. Pokud nepoužíváte, nedělejte, ale já si na to už za těch pár měsíců zvykl, že ho prostě musím mít. Určitě nepřesolovat, vždy jde doladit později a pokud si například uděláte atypický, který nepoužíváte až tak často, třeba rybí či hovězí nebo zeleninový – zamrazit! Udělat z něj co nejsilnější to půjde a do formiček či sáčků na led nalít a zamrazit. Ušetří to spoustu času i prostoru, protože následně třeba jedna kostka vývaru pak může nahradit i dvě deci, které potřebujete k jednomu receptu.

Nakládaný česnek

Bylinky a koření jsou na posledním místě v seznamu, ale důvodem není, že jejich uskladnění a používání by bylo tak nedůležité, ale protože zabírají zhruba nejméně místa ačkoliv jich používáme tolik druhů. Určitě část se oplatí mít neustále čerstvé a pokud to nejde, či je potřeba je mít jinak tak sušené a následně třeba i mleté. Pokud chceme uchovat delší dobu některé z nich, můžeme zamrazit (povětšinou neztrácejí až tolik) avšak držte je od sebe a dalších věcí v mražáku, aby například Vaše mražené maso nenačichlo od kopru (i když na škodu to nemusí být ve speciálních případech). Nebo zamrazit ve formách na led či skladovat v oleji. Jedním z mých oblíbených způsobů je naložit si prolisovaný česnek do olivového oleje (případně i přidat sůl) a pak používat po značně dlouho dobu.

3) A už jen dochutit a máme to hotovo! Spousta ochucovadel či vlastních surovin vydrží díky vlastnímu složení delší dobu. Příkladem je moje domácí sladká chilli omáčka, kde je ocet, med a byla vařena, které ji drží v temnu a chladnu velice stabilní už nějaký ten měsíc a určitě ještě budou. Další takové jsou například hořčice, worcester či další velice často používané ochucovadla. Například pesto, se musí držet v lednici a kvůli složení i konzumovat velmi záhy (je tam trocha kyseliny citrónové a oleje a soli), protože složení a jejich množství prostě neodpovídají dlouhodobému skladování. Když si v době přebytku času a chuti připravíte některé z nich, můžete si prostě obyčejný steak či vejce na tvrdo prostě udělat o hodně zajímavější a lahodnější a hlavně rychle.

Doufám, že Vám to případně k něčemu bylo, dozvěděli jste se něco nového či si potvrdili své zažité zvyky..

Reklamy

5 thoughts on “Vždy připraven/a !

  1. Dobrý večer,

    já nebudu komentovat, spíše hledám radu, jak byste zpracoval hovězí lůj? Dostala jsem absolutně domaci tj. bio ,ale nevím co s ním. Je možno jej třeba vyškvařit nebo mi poradíte nějaký jiný způsob jeho uchování a vlastně i použití, protože doposud jsem jej dávala tak nanejvýš sýkorkám.

    Předem děkuji a gratuluji k Vašemu výročí.

    Noemi Kovářová

    • Dobrý den,
      takovou dobrotu bzch určitě vyškvařil, protože škvarky používám jako svačinu či takové dobrotu na mlsání. Nedávno jsem narazil na zajimímavý recept, dejte to do trouby do hrnce na 160°C a co hodinu slijte sádlo do zavařovačky. Takto pokračujte asi 4 hodiny, poté budete mít skvělé škvarky i sádlo. Tuším, že ten čas byl na množství jednoho kilogramu. Ale dohledám to doma a případně upravím komentář.

      Děkuji a přeji hezký den,
      Metla

      • Dobrý den,

        ráda bych Vás informovala o mém škvaření, Škvařila jsem v troubě na 180 stupňů, lehce podlité cca 1,5 cm vody po dobu dvou hodin a při postupném odlévání vyškvařeného loje. Po dvou hodinách jsem přesunula polovyškvařené škvarky na plotnu a na mírném ohni dokončila, protože je to určité zrychlení a výsledné škvarky jsou červenější. Samozřejmě nejsou tak „červené, resp. zlatavé “ jako vepřové škvarky. Mně osobně chutnaly, určitě za tepla jsou dokonce velmi chutné, ovšem mým rodičům, kteří jsou zvyklý na vepřové, nic neříkaly – prostě nedokázaly tu novost, resp. nezvyklý hovězí nádech překonat.
        Lůj skladuji v dolní části ledničky a zatím se mu nic nestalo- nezkazilo se, to jej mám od prosince. Mám jej v ledničce, protože nemám žádné zkušenosti s jeho stálostí. Používám jej především na smažení hranolků z batátů a je to velmi chutné. Smažím batáty / plně zakryté tukem/ „nadvakrát“ poprvé při nižší teplotě se připravuje vnitřní část, vyndám po 7 až 10 minutách a následně znovu smažím a při vyšší teplotě se vytváří křupavý a zlatý povrch po 3-4 minutách. Je to osvědčený systém a plně mi vyhovující.
        Po jednom použití lůj vylívám, není přepálený ani nemění barvu, protože smažím max. dávku dvou batátů, jen mám strach jej znovu použít, resp. mám strach, že je nebezpečné nechat jej schladnout a pak znovu zahřát. Je to tak správné či je možné bez problémů znovu použít? Jaký je Váš názor či zkušenost, pokud si mohu dovolit, se otázat.
        Dále lůj používá, pokud dělám hovězí steak, v případě, že potřebuji podmazat tukem maso. Jiné použití jsem nenašla. Třeba by Vás něco napadlo, mě ni nenapadá, snad i proto, že celkem málokdy osobně hovězí maso používám.

        Předem děkuji za přápadné poznámky a radu.

        Noemi Kovářová

      • Zdravím,
        já bych se toho znovu zahřátí a znova nebál, spíš jde o ty kousky co tam zůstanou a přepalují se, pokud jich je moc, pak to nejenže kazí chuť, ale právě způsobuje tu škodlivost. Pokud je loje dost, měnil bych, pokud ne, tak bych to udělal i nadvakrát.
        Metla

Zde můžete nechat svůj komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s